Každý jste už určitě postřehli téma „e‑shop za 400 milionů korun“ nebo alespoň Vám utkvěla v paměti ta ohromná suma. Ano, i my jsme se pozastavili u ceny nadhodnocené zakázky. Případ, ale není zdaleka ojedinělý, naopak takhle funguje IT ve státní správě. Jen pro zajímavost, úspěšnost IT zakázek ve státní správě, a to nejen v ČR, ale globálně je 13%. 87% IT projektů se jednoduše zahodí.
Samotný postup zadání projektu bez otevřeného výběrového řízení byl zcela nepřijatelný. „Logicky z toho vyplývá, že výběr dodavatele, který by e‑shop vytvořil, proběhl jen mezi firmami, které nemají zkušenosti s tvorbou tak velkých e‑shopů. Anebo ještě hůř. E‑shop na dálniční známky a související aplikace ve skutečnosti velké nejsou. Jen děsně předražené.“ Podobné příspěvky se objevují na sociálních sítích
Zadávají se zakázky, tak jak mají a ví vůbec klient, co objednává? Smlouvy by měly obsahovat veškeré náležitosti k danému projektu, incepční fázi, vývojovou fázi, kompletní předávku díla, zaškolení uživatelů, SLA a k tomu rovnou i server, technickou podporu a mnoho dalšího. Je to krásná představa, že? Ale jaká je realita? Další otázkou je, jakou metodiku zvolit pro řízení projektů, Agile vs. Waterfall? Jako příklad můžeme uvést projekt, který provozuje Ministerstvo pro místní rozvoj a jedná se o Národní elektronický nástroj (NEN). Cílem tohoto projektu bylo, aby úřady měly nástroj na zadávání elektronických zakázek. Systém se začal vytvářet v roce 2012, do ostrého provozu se dostal až v roce 2015. Po jeho spuštění vyplynula na povrch řada pochybností o funkčnosti systému. Špatné zabezpečení a uspořádání celého systému, který není schopen plnit individuální požadavky uživatelů, není uživatelsky přívětivý a je postavený na zastaralé technologii. Tak by to být rozhodně nemělo.
Samotný postup zadání projektu bez otevřeného výběrového řízení byl zcela nepřijatelný.
Snad se z chyb ponaučíme a do budoucna se budeme posouvat dál a změníme celé zadávání IT zakázek. „Tato zakázka musí být zlomová, ať už dopadne jakkoliv. Už nikdy se k našim společným penězům nikdo nesmí chovat tak, jak nyní předvádí stát!” dodal Vondráček na svém profilu v aplikaci LinkedIn
První krok ke změně vyvolala PR akce, hackaton, které jste si na sociálních sítích mohli všimnout pod hastagem #znamkamarada. Iniciátor celé akce byl právě Tomáš Vondráček, který ukázal, že se to celé dá dělat zcela jinak. Na hackatonu se sešli vývojáři, programátoři i grafici a za několik dní postavili testovací verzi e‑shopu pro dálniční známky. Stránky si můžete prohlédnut na adrese https://fairznamka.cz/. Na e‑shopu je možné skutečně nakupovat, zatím zde však nepořídíte platné dálniční známky, ale pouze symbolické známky v ceně 1, 2 a nebo 3 korun. Vybrané finanční prostředky poputují na dobročinné účely. e‑shop stojí na platformě Kentico a aktuálně je tak z 20% hotový. Cílem nebylo postavit celý e‑shop bez chyb, ale udělat krok ke změně. Testovací verze je od toho, aby ji uživatelé vyzkoušeli a poskytli připomínky. Podstatnější bude řešení jádra, napojení na externí systémy přes API a vlastní REST API pro propojení jiných e‑shopů. Nejvíce práce je vždy spojeno s vývojem backendu, nikoliv v grafické šabloně, kterou uživatelé vidí.
„Je evidentní, že projekt za 400 milionů byl přešlap. Ovšem i hackaton je nutné brát s rezervou. Bylo jasné, že není možné za tak krátkou dobu vytvořit e‑shop takového rozsahu, se všemi nadstavbovými funkcionalitami a potřebnými bezpečnostními prvky. Což se později ukázalo i v případě projektu fairznamka.cz, kdy došlo k úniku osobních údajů uživatelů. Jednoduše bylo málo času na otestování
e‑shopu. Přesto jsme rádi, že se udělala osvěta o tom, co vše obnáší tvorba e‑shopů a že to není jen o pouhém naklikání prvků a funkcionalit, ale o celkovém vývoji a řešení na míru. Vytvořit kvalitní e‑shop na klíč zkrátka není záležitostí pár dnů, ale minimálně několika měsíců intenzivního vývoje.“
Jiří Kučera
Provozní ředitel