Pro někoho to stále může být vzdálená budoucnost, někdo ji už využívá denně. Ale umělá inteligence tady s námi už tak trochu byla delší dobu. Oblíbenosti se jí ale dostalo především v druhé dekádě 21. století. Jaká je historie umělé inteligence?
Pro začátek nemusíme jít po časové ose tak daleko
Ještě se jí neříkalo umělá inteligence, ale britský matematik jménem Alan Turing, v roce 1932 prolomil pomocí svého šifrovacího stroje kód Enigma. Tento skutek pak přispěl k vítězství Spojenců ve Druhé světové válce. Právě tento šifrovací stroj byl založen na matematickém modelu neuronu a lze ho v obecném smyslu za brzkou umělou inteligenci považovat.
Alan Turing přispěl do tohoto odvětví i dalším významným počinem. Představil tzv. Turingův test, který spočíval v tom, že v jedné místnosti sedí člověk, který pomocí textových zpráv komunikuje vzdáleně s pro něj neznámou entitou (s počítačem nebo člověkem). Úkolem prvního člověka je určit, zdali komunikuje s počítačem nebo člověkem. Pokud by testující osoba nepoznala rozdíl, počítač (či software) bude vyhodnocen jako inteligentní.
První použití termínu umělá inteligence
O další dekádu později se v roce 1955 lidé mohou setkat poprvé s použitím termínu umělá inteligence. Za to se zasloužil John McCarthy z MIT. V té době ale stále nejde o samostatnou vědní disciplínu.
V roce 1960 postavil Donald Michie počítač pro strojové učení MENACE (Machine Educable Noughts And Crosses Engine) a sestrojil ho z 304 krabiček od sirek. Menace začínal s náhodnou strategií a postupně se během hraní naučil, jak vyhrát.
O 6 let později vzniká první chatbot ELIZA na americké univerzitě MIT. Ten napodoboval lidskou konverzaci tím, že hledal známé vzorce a přiřazoval správné odpovědi.
Po dlouhé odmlce, kdy byl výzkum umělé inteligence utlumen, přijíždějí na scénu první samořiditelné automobily. Na konci 80. let se podařilo vyvinout raný systém pro autonomní řízení na univerzitě Carnegie Mellon v USA. Ten měl k nasazení do běžného provozu ještě daleko, ale přinesl důležité poznatky, na kterých se staví dodnes.
Šach mat, člověče!
IBM sestrojila v roce 1989 počítač, který dokázal hrát šachy. Následně uplynulo pouhých sedm let, kdy v roce 1996 stroj Deep Blue porazil tehdejšího mistra světa v šachu. Deep Blue dokázal analyzovat více než 200 milionů tahů za sekundu.
Blížíme se k současnosti
Velkým milníkem ihned z kraje 21. století ve světě umělé inteligence byl dataset ImagineNet a hrál významnou roli v rozpoznávání obrazů a detekci a lokalizaci objektů.
Na konci prvního desetiletí sestrojila IBM umělou inteligenci Watson, která dokázala porazit dva soupeře v televizní soutěži obdobné Riskuj!.
Co už je nám všem bližší a skutečně využíváme na denní bázi, je SIRI, kterou v roce 2011 představila společnost Apple na iPhone 4S. SIRI je hlasový asistent, který se na rozdíl od systému ELIZA učí z reálných konverzací. Velký průlom spočíval i v tom, že SIRI dokázala už tehdy zpracovat i hlas.
Po 6 letech představila společnost DeepMind program AlphaGo pro hru Go. To nabízí mnohonásobně více tahů než šachy, proto porazit lidského velmistra v Go je pro počítač mnohem těžší než v šachu.
Umělá inteligence už poráží i profesionální hráče pokeru
Ještě na začátku roku 2017 představovaly hry, kde nemají hráči všechny informace, pro umělou inteligenci velkou překážku. Ale University of Alberta sestrojila program DeepStack, který dokázal porazit profesionální hráče pokeru.
Letos přišel asi zatím největší boom, když svůj potenciál prokázal ChatGPT, který je volně dostupný pro všechny uživatele a je užitečný napříč všemi různými obory. ChatGPT zdolává velké výzvy, jako je například tvorba textu, který je těžce rozeznatelný od psaného člověkem. Dokonce by dokázal napsat i celou knihu, přičemž text dokáže uzpůsobit našim požadavkům.
Díky neustálým inovacím se umělá inteligence stala nedílnou součástí našeho každodenního života
I když jsou dosažené pokroky nepochybně ohromující, stále existuje spousta otazníků, které je třeba zodpovědět. Jedním z nich je etika AI a otázky související s umělou inteligencí, jako je ochrana osobních údajů, transparentnost algoritmů a odpovědnost za rozhodnutí, která AI systémy dělají.
Nemůžeme však pochybovat o tom, že od svých počátků nám umělá inteligence ukazuje, že snaha o vytvoření inteligentních strojů je přínosná nejen pro technologický pokrok, ale také pro naši schopnost lépe porozumět lidské mysli a učení.
Zajímá vás více takových článků? Přihlaste se k odběru pod příspěvkem.
Nebo si přečtěte některou z našich referencí.